HZ:   Kdyby se vrátil čas, je-jé,
já bych věděla, co s ním
třeba hned,
v sukýnkách svých dívčích let
a dětských snů
šla bych bosá za štěstím.

HV:   Kdyby se vrátil sem
den mých prvních střevíčků
s podpatkem,
první kluk, co u dveří
mě líbával,
stejný sen by se mi zdál, já to vím.

HZ:   Stejně tak jako dřív šla bych běloučkým vláním,
HV:   možná zmatená vším, co čeká mě dál,
HZ:   a svět by mě hřál a nestačil přáním -
HV:   jedním slůvkem - sníh by tál.

Obě: První vláha, první klásky,
první dráha, první lásky,
první vrátka na řetízky,
obrys tváře věčně blízký,
žár, který střídá mráz,
HZ:   ach jé,
HV:   ach jé,
kdyby se vrátil čas.

HZ:   Kdyby se vrátil čas,
vám ne,
já bych neměnila klíč,
taky nač?
HV:   Vždyť je krásný první smích
i první pláč,
první sen je báječný
už tím, že byl.

HZ:   Je to barevný cíl,
který ve tmě ti září,
HV:   i když vítr a sníh
stopy střevíčků tvých dávno svál
HZ:   a čím jsi dál a výš,
HV:   chceš být prvním láskám blíž,
HZ:   i když nikdy čas
Obě: nevrátíš.

Je to něžné jako vánek,
je to moudré jako spánek,
je to léto, první klásky,
první chvíle, první lásky,
jde tam víla bosá v trávě,
zní tam píseň, která právě
po létech zpívá v nás,
ach jé,
kdyby se vrátil čas.