Čas mnoho dává hodně bere,
čas má podoby tisíceré.
Nikdo se před ním neschová.
Čas i princezny vychová.

A tak se ptám,
potichu ptám.
Čím to, že se občas
hodinám vymykám?

Co, že mě tančit svádí?
Čím, že vábí mládí?
Čím to, že pošetilá
duše tak ráda radí?

Něco se daří něco zmaří,
v čase listujem jako v snáři.
Čas je největší loterie.
Nikdo se před ní neukryje.

Mládí a krása drásá a jásá.
Vím, trny patří do růží.
Krása není jen vábnou lží.
Ta nápor času vydrží.

A tak se ptám,
potichu ptám.
Čím to, že se občas
hodinám
vymykám?

Co, že mě tančit svádí?
Čím, že vábí mládí?
Čím to, že pošetilá
duše tak ráda radí?

A tak se ptám,
potichu ptám.
Čím to, že se občas
hodinám
vymykám?

Co, že mě tančit svádí?
Čím, že vábí mládí?
Čím to, že pošetilá
duše tak ráda radí?

A tak se ptám,
potichu ptám.
Čím to, že se občas
hodinám
vymykám?

Co, že mě tančit svádí?
Čím, že vábí mládí?
Čím to, že pošetilá
duše tak ráda radí?
Čím to, že pošetilá
duše tak ráda radí?