On:   Vím, že se ptáš,
nevím, co říct mám,
z nevyřčených slov
stín padá k nám.
Cítím jen sám,
mám se tu bít dál
za to co máme
teď ty a já.

Vím, že se vrátí
ozvěna krásná,
večer se krátí
co mám si přát?
Čas dál nech spát,
máš moc tak zvláštní,
z bouře těch vášní
klid přijde k nám.

Ona: Vím, že se ptáš
já zda to cítím?
Tep srdce mého
souzní-li s tvým.
Strach mám, že to vzdáš,
že už víc nerozsvítím
ty hvězdy, co zdály
nám se tak přát.

On:   S náručí prázdnou
dál nechci sám stát.

Ona: Příběh o nás dvou
pojď dál tu psát!

Oba: Čas dál nech spát,
máš moc tak zvláštní,
z bouře těch vášní
klid přijde k nám.

On:   Vím, ptáš se dál
nevím, co říct mám.
Jen vím, že víc už nechci hrát...

Ona: Pojď dál tu psát
Oba: Příběh o nás dvou,
příběh o nás dvou...

On:   Čas dál nech spát.
Ona: Máš moc tak zvláštní.
On:   Noc se už snáší.
Ona: Přestaň se bát.

On:   Zas blíž tě mám.
Ona: Blázni jsme krásní.
Oba: Z bouře těch vášní
klid přijde k nám.
Z bouře těch vášní
klid přijde k nám.