Víme každej svý a každej pravdu má.
Prožili jsme chvíle dobrý i zlý.
Já nemám důvod, proč bych sobě lhala,
chci jenom klidný spaní.
Neříkám, že pokaždý to jde,
lhaní city raní, city raní.

Já s tebou dál cestou kráčím,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
vnímám jenom cit, co nás dva spojil.
Tou cestou snů a velkých věcí,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
taky vnímáš krásu, co nás pojí.

Já s tebou dál cestou kráčím,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
vnímám jenom cit, co nás dva spojil.
Tou cestou snů a velkých věcí,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
taky vnímáš krásu, co nás pojí.

Asi nejsme vzorem, třeba ani nikdo není.
Všeho všudy kolem, média z fantazie žijí.
Pojďme zapomenout na ty vzorce happyendů.
Pojďme zapomenout na všechno, všechno, co se má.
Nejsme tím, tím, co se dělá.
Nejsme tím, tím, co se nemá.

Já s tebou dál cestou kráčím,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
vnímám jenom cit, co nás dva spojil.
Tou cestou snů a velkých věcí,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
taky vnímáš krásu, co nás pojí.

Já s tebou dál cestou kráčím,
v mlhách, deštích, láskách, štěstích,
vnímám jenom cit, co nás dva spojil.
Tou cestou snů a velkých věcí i malých snů.