Láska, hm, to je to, o čem čteme v knihách, cha, ...

Zvon svatební bude zvonit jako divý,
až celá v bílém budeš s Moulem před oltářem stát,
pak pochopíš, proč každá touží pod čepec se dát,
holka, taky se vdáš.

Moc krásy nepobral a je fakt, že sotva vidí,
však dá ti všechno rád, to co jiní nemohou -
svůj dům a stůl a spíže půl, to všechno dá ti rád,
holka, koukej se vdát.

Romeo a Julie se milovali láskou nebeskou,
však řekni, který bál by o tu lásku stál
a kde teď jsou? Pod zemí studenou.

Lásku, Thumbelino, tak divně lidi vidí,
je k nevíře, že věří, že ta dál jim plní stůl,
pak bozdě bycha honí, no, a přestanou se smát -
štěstí ti dá rýže vařená,
holka, stejně se vdáš,
taky se vdáš,
ráda se vdáš.

Za všechno se platí,
smiř se s tím!