Když mi říká, že jsem krásná,
hned jsem rudá jako mák a ne-li víc.
Jako naschvál si pak vlasy spustím,
nikdy nevím dál, co na to má se říct.

Když se uklidním, odpovím
na půl úst jen tak: Páni, ty jsi lhář.
Ale potají jdu k zrcadlům,
jdu blízko k nim a prohlížím svou tvář.

Vždyť, kdo krásu nevidí,
světu jí nepřidá.

Pochval strom a plno má květů,
léto chval a děkuj létu a je bez mraků.
A kde slepě muž a žena jdou,
nevidouce nenajdou plno zázraků.

Pochval strom za zelený listí,
pochval jej a budeš jíst jablka červená.
A hlaď kytku zvadlou předloni,
a spolu s ní se rozvoní i růže tvá.

Jsi krásná, to mi řek,
to řek, balzám na mou líc.
A co zmůže skříňka líčidel,
co make-up, pár slov je víc.

Vždyť jejich zvuk dal mé tváři smysl,
jak ho dá krev tepnám a nebo toulci šíp.
Ano mám v sobě sedm krás,
tak hleď, abys je nepropás, jen se dívej líp.

Vždyť, kdo krásu nevidí,
světu jí nepřidá

Pochval strom a plno má květů,
léto chval a děkuj létu a je bez mraků.
A kde slepě muž a žena jdou,
nevidouce nenajdou plno zázraků.

Pochval strom za zelený listí,
pochval jej a budeš jíst jablka červená.
A hlaď kytku zvadlou předloni,
spolu s ní se rozvoní i růže tvá.

Pochval strom a plno má květů,
léto chval a děkuj létu a je bez mraků...