Byl kralevic a byla kněžna,
na skále třpytil se hrad,
řekněte princezno něžná,
jak vás má ten kralevic rád,
řekněte princezno něžná,
jak vás má ten kralevic rád.

Já nevím, ach nevím to sama,
ráda bych věděla však,
pročpak ta vznešená dáma,
tak častokrát klopívá zrak,
pročpak ta vznešená dáma,
tak častokrát klopívá zrak.

Tak často, když z cimbuří mává
mladému myslivci vstříc,
zatím však truchlivá zpráva
říká, že dnes pad‘ kralevic,
zatím však truchlivá zpráva
říká, že dnes pad‘ kralevic.

Ta pohádka skončí se brzy,
myslivce zavede laň,
princezno osušte slzy
a nemyslete víckrát naň,
princezno osušte slzy
a nemyslete víckrát naň.