H:     Skřivánku náš,
vysoko lítáš.
Možná, že mi v mém trápení odpověď dáš?
Skřivánku náš,
v nebi nahoře,
leť ještě výš, ať uvidíš až za moře
a pověz mi:

Jakpak je dnes u nás doma?
Jestli pak tam pořád hučí jez?
Jestli pak se zvedne hejno hus,
mých bílých hus, když na ně šťekne pes?

Jakpak je dnes u nás doma,
když si mlha lehá do vřesu
a když ze vsi až k nám doniká harmonika
a když se ozvěnou nad planou vodou nese do lesů?

Ptej se vody, co ví voda,
ptej se vřesu, co ví vřes.
Odpoví ti oblak bílý, černý les.
Jakpak je dnes u nás doma, jak je dnes?

H:     Jak měsíc za mrak zapadá,
stín ti na tvář dopadá,
pověra mě napadá.
Čert že sám se dívá,
že se nám vysmívá,
že na nás vyskočí
z tvých očí.

J:      Kdybych se bál,
tak už bych stál
od tebe dále.
Copak nevíš,
že když si blíž,
máme na málem?

Všichni čerti vědí
proč, jsem tady a nevím s kým,
proč o tě tolik stojím,
proč se tě víc nebojím?

Já se bát budu rád
a jak blázen se smát,
ať si čert vyskočí
z tvých očí.

Oba: Když už jsme začli
s čertem si hrát,
nesmíš se bát,
musíme hru s čertem dohrát.

All:   Prý kdo nemá rád,
má prý teda smůlu.
Ten kdo nemá rád,
je jak plot bez kůlů,
L:      jak bez ucha džbán,
jak bez pěny pivo.

All:   Co krásy stojí
a všechno zasmolí,
kdo nemá rád.

J:      Kdybys ty Eva byla
a já kdybych byl had,
to by ses podivila,
jak by,
jak by
mě Adam neměl rád.

L:     Jen ten kdo má rád,
tomu karta padá.
M:    Jen ten kdo má rád,
jen toho mám ráda.
H:    Ty Vesmír jsi můj
a ty jsi můj Einstein.

All:   Lidi jsou lidi
a do lidí vidí jen,
kdo má rád.